Archiv štítku: Hardware

Připojení k O2 Mobilnímu internetu pomocí CDMA modemu AnyDATA ADU-E100H

Protože výhodným nabídkám mobilního internetu od O2 na různých slevomatech nelze odolat (Konkrétně nabídka od firmy www.1shop.cz, kterou doporučuji. Velice ochotné a solidní jednání, opravdu se snaží vyjít vstříc zákazníkovi), i já jsem se pro něj rozhodl. Z důvodu většího pokrytí a vyšší rychlosti mimo 3G sítí pokrytá města, jsem se rozhodl pro CDMA variantu. Protože se jednalo o výhodnou nabídku, tak k tomuto připojení byl přibalen CDMA modem AnyDATA ADU-E100H. Tento modem je již staršího data, začal se prodávat někdy v roce 2005. Tehdy byla trochu jiná situace než nyní a tak pro tento modem existují pouze ovladače pro systém Windows Vista a poněkud těžkopádná utilita pro připojení, také staršího data. Softwarově je tedy trochu komplikované zprovoznit tento modem pod moderním systémem.

Pro případné zájemce bych chtěl rozebrat způsob, jakým lze tento modem zprovoznit pod systémem Windows 7 32bit (pod 64 bitovou verzí nebudu zkoušet, ale teoreticky by to fungovat mělo – vzhledem k existenci ovladačů pro 64bitové Windows Vista). Je nutné použít tyto ovladače. Protože ovladače nejsou přímo pro systém Windows 7 je nutné spustit soubor InstVista32.exe v režimu kompatibility. Instalátor vyžaduje restart, není nutný, modem funguje i bez něj. 🙂 Po instalaci ovladače je možné připojit samotný modem do USB portu počítače.

Dále je třeba vytvořit telefonické připojení. Protože dodávaná utilita Easy Wirelles Net nefunguje korektně, je nutné jej vytvořit ručně. Po její instalaci se „ztratí“ ovladače modemu a tento přestane fungovat a hlásí se jako Unknown device. Ruční připojení lze jednoduše vytvořit v nastavení sítě. Zde je akorát nutné zadat telefonní číslo #777, uživatelské jméno ve tvaru 601123456@cz.o2.com a přidělené heslo. Jednodušší to snad ani nemůže být. Jediná vada je, že v tomto případě není možné zjistit signál modemu. Ale vzhledem k pokrytí to stejně nemusí moc vadit.

Po připojení fungoval internet stabilně i na integrovanou anténu v modemu. V Brně dosáhlo připojení rychlosti cca 1,2 Mbps. Naproti tomu s 3G telefonem jsem ve stejném místě dosáhl rychlosti spojení 900 kBps. Tak uvidím, jak bude tento modem fungovat i v oblastech s menším pokrytím signálem.

Výběr 802.11n bezdrátového routeru

Poslední dobou jsem se díval po bezdrátových routerech normy 802.11n. Přece jen géčková síť je pro propojení mezi počítači velice pomalá. Jediné smysluplné použití pro tuto technologii je sdílení internetu :). Kopírování třeba filmu je nemyslitelné, toto si velice brzy rozmyslíte a sáhnete po rychlé flashce. To byla sice trochu nadsázka, ale nebyla daleko od pravdy.

Kabelová síť také moc nepřipadala v úvahu, rychlost 100Mbps je docela dobře použitelná. Protože ale nechci propojovat počítače kabelem moje volba padla právě na WiFi 802.11n router. Nabídka routerů podporujících tuto technologii je již poměrně široká.  Cenové rozpětí je také poměrně široké, nejlevnější routery se dají pořídit za 600 Kč. Mezi routery existují samozřejmě rozdíly.

Tento WiFi standard podporuje maximální rychlosti 600Mbps. Nyní podporované routery umí rychlosti 150 až 300 Mbps, podle počtu antén. Zjednodušeně řečeno, routery s jednou anténou mají maximální rychlost 150 Mbps, routery se dvěma anténami mají rychlosti 300 Mbps, ale při obousměrné komunikaci se rychlost snižuje na polovinu. A konečně routery se třemi anténami nabízí rychlost 300 Mbps. Vyšší rychlosti jsem zatím u žádného prodávaného routeru neviděl.

Dalším parametrem je přítomnost 1Gbps LAN portů místo 100Mbps. Přínos je zde opět v rychlosti. V mém případě to nehrálo až takovou roli, protože všechny počítače se připojují k routeru bezdrátově, ale proč kupovat pomalejší variantu, když rozdíl v ceně je zanedbatelný.

Co se dalších parametrů týče, určitě by router měl umět následující: zabezpečení bezdrátové sítě pomocí WPA2-PSK, DHCP, filtrovaní MAC adres, přidělování IP adresy pro určitou MAC adresu, DDNS, přesměrování portů a virtuální server. Toto vidím jako nezbytný základ, myslím, že toto vše umí snad všechny routery na trhu.

Někdy může být důležitá přítomnost USB portů. Různé recenze a moje zkušenosti s routerem Asus WL-500g Premium mně nepřesvědčily v tom, že by se tato funkce dala prakticky využívat.

Rovnou jsem přeskočil jedno a dvou anténové routery z důvodu nižší rychlosti. Jejich test nedávno vyšel v časopisu Chip.

Mými adepty se staly tyto routery:

TENDA W300A (1 721 Kč)

  • + cena
  • + 1Gbps WAN port
  • – neznámá značka
  • – chybí LAN porty
  • – chybí USB port

Edimax nMAX BR-6574N  (1 667 Kč)

  • + 1Gbps LAN/WAN porty
  • + SPI firewall
  • + QoS
  • + papírově nejvyšší výkon
  • – chybí USB port

ASUS RT-N13U (2 036 Kč)

  • – 100Mbps LAN/WAN porty
  • + SPI firewall, paketový filtr
  • – 2x interní 3dBi anténa
  • + 1x USB 2.0

ASUS WL-500w Premium (2 723 Kč)

  • – 100Mbps LAN/WAN porty
  • + SPI firewall, paketový filtr
  • + 2x USB 2.0

Rozdíly mezi jednotlivými routery jsou minimální. Pokud by rychlost přenosu dat na disky připojené k USB portům obou Asusů byly rychlejší, nejspíš by mně přesvědčily i přes svoji vyšší cenu. Ale protože mým cílem bylo najít router, který bude za rozumnou cenu nabízet co největší pokrytí i vysokou rychlost, moje volba padla na Edimax.

Odkazy na některé zajímavé recenze a srovnání, které mi posloužily při rozhodování.

Recenze Asus WL-500W Premium

Recenze Asus RT-N13U

Recenze Edimax nMAX BR-6574N

Nakonec jsem si vybral router Edimax. Instalace routeru byla bezproblémová, webové administrační rozhraní není zrovna ideální, ale dá se v něm nastavit vše potřebné. Drobný problém byl při připojování počítače s Edimax 802.11n síťovou kartou, bylo nutné nainstalovat novější ovladače, jinak spojení každých pár sekund spadlo. Jakmile budu mít otestováno, napíšu něco o reálných rychlostech tohoto routeru.